Věra Miadiková: Od dobrovolnictví k práci v nadačním fondu

Jmenuji se Věra Miadiková a věřím, že nic není náhoda, ale spíše dílo vesmíru a proto asi i moje cesta k dobrovolnictví a práci v nadačním fondu byla vtipná, přímo vesmírně vtipná.

Osobní zkušenost

Před časem se toho sešlo více najednou. V naší rodině jsme se, stejně jako mnozí, setkali s onkologickým onemocněním. Studovala jsem zrovna školu přírodní a celostní medicíny a ke studiu se přidaly nějaké mé zdravotní problémy a zkušenosti z mého okolí, které mi daly možnost poznávat zdraví z jiného úhlu pohledu. Tehdy jsem se také poprvé setkala s tím, jak vypadají a fungují onkologické ambulance.

Moje cesta k pomoci druhým

Po nějakém čase na to jsem před Vánocemi v roce 2022 hledala činnost, do které bych se jako dobrovolník zapojila a jako první mě zaujal projekt Kavárny života v nemocnicích. Neváhala jsem ani chvíli a šla jsem do toho. První úvodní setkání ve VFN Praze mě absolutně nadchlo a naplnilo mou myšlenku, že bych se něčím takovým chtěla zabývat a podílet se tak na změně přístupu ke zdraví. I malá změna, může mít velký dopad. A tak jsem se v lednu 2023 stala dobrovolníkem. Od té doby se moje působení v nadačním fondu několikrát změnilo, nejdříve v částečnou pracovní výpomoc a nakonec jsem se v letošním roce stala i členem nadačního týmu.

Dobrovolnictví je radost

Ale i po tom, co pro nadační fond pracuji, tak mě dobrovolnictví v Kavárně života nepustilo, právě naopak! Dobrovolnictví je to, co mě naplňuje, dělá mi radost a kvůli čemu jsem do NFPN přišla. Každý den ve své práci nacházím něco, co se dá zlepšovat. Pacienti, nebo jak říkám já, spíše klienti, mě každý den učí. Ráda hledám nové cesty, jak jim zpříjemnit jejich pobyt v nemocnici a dělají mi radost i naše improvizační a hravé směny v kavárně ve VFN v Praze. Radost mi přináší také starost o náš nadační tým dobrovolníků. Věřím, že si dobrovolníci, snad možná víc než kdokoliv jiný, zaslouží naši pozornost a pravidelné vzdělávání. Ale mimo to se věnuji i sobě a své práci. Pořád mne zajímá hlavně celostní medicína a spojení klasické medicíny s alternativním východním směrem. Ve volném čase se tak kromě dobrovolnictví věnuji terapiím a vzdělávám se v péči o zdraví a duši.  Více o mě zde.

I když to může znít ironicky, protože nemocnice mají lidé často spojené s něčím nepříjemným, tak mě osobně tato práce baví a naplňuje.