Dobrovolnictví jako cesta zpět k životu – Petra Pettersson

V našem projektu To jsou naši dobrovolníci přinášíme příběhy lidí, kteří do Nadačního fondu vnášejí svou energii, čas i srdce. Dnes vám představíme Petru Pettersson – ženu, která se rozhodla proměnit vlastní bolest v pomoc druhým.

Petra vystudovala obor mediálních studií na Metropolitní univerzitě Praha. Profesně se věnuje podnikání v oblasti poskytování concierge služeb , jejími koníčky jsou kultura, cestování, wellness a zdravý životní styl. Sama o sobě říká, že se nejraději směje sama sobě a že má jednu „malou závislost“ – na černé kávě.

Jak se Petra dostala k dobrovolnictví?

„Dobrovolnictví jsem poprvé zakusila na vlastní kůži až v Kavárně Života. Dlouhá léta jsem se zapojovala spíše pasivně – přispívala jsem finančně, darovala oblečení nebo potraviny. Pomáhat druhým mi dávalo smysl, ale vždy šlo o podporu z pozadí,“ vypráví Petra.

Zlom nastal v roce 2022, kdy se jí po smrti manžela obrátil život vzhůru nohama. „Bylo to jedno z nejtěžších období mého života. Mohla jsem sklouznout do pasivity a uzavřít se do sebe. Ale někde uvnitř mě se ozval tichý vzdor, který mi připomněl, že jsou lidé, kteří to mají ještě těžší než já.“

Dobrovolnictví se tak pro Petru stalo způsobem, jak znovu najít pevnou půdu pod nohama – a také součástí její osobní terapie.

Pomoc z vlastní zkušenosti

Nemocniční prostředí a oddělení hematologie Petra dobře zná. I proto dnes dokáže pacientům nabídnout jiný pohled – být přítomná, naslouchat, povzbudit. „Když se mi podaří vykouzlit pacientům úsměv na tváři, vím, že to má smysl. Někdy je totiž právě úsměv tím nejtěžším, co v dané chvíli dokážeme.“

Dnes už Petra chodí do Kavárny Života téměř tři roky. Svůj příběh teď poprvé veřejně sdílí:
„Ve svém okolí o dobrovolničení obvykle nemluvím – přijde mi to jako velmi osobní záležitost. Nedělám to proto, abych sklízela obdiv, ale protože mi to dává vnitřní klid a sílu. Děkuji Nadačnímu fondu Pavla Novotného za příležitost – díky ní jsem znovu našla odvahu žít.“

Poselství

Příběh Petry Pettersson je důkazem, že dobrovolnictví není jen o pomoci druhým, ale často také o hledání vlastní cesty. V tom tkví jeho skutečná síla – v propojení lidskosti, empatie a odvahy nevzdat se.