První Dny UROLOGICKÉ PREVENCE ukázaly, že prevence má smysl
5. 11. 2025
Martina měla dobrovolnictví v hlavě už delší dobu, jen čekala na ten správný okamžik. Ten přišel ve chvíli, kdy narazila na výzvu nadace, která hledala nové dobrovolníky. „Zaklaplo to ve správný čas. Řekla jsem si, že není na co čekat – a pustila se do toho.“ Díky tomu, že pracuje na volné noze, může si čas rozvrhnout podle sebe a dobrovolnictví tak krásně propojit i se svým pracovním životem.
Martina dochází do kavárny v Krajské nemocnici T. Bati ve Zlíně – na onkologickou ambulanci. Právě zde věnuje svůj čas pacientům, kteří čekají na vyšetření či terapii, a přináší jim drobnou podporu, rozhovor, úsměv a prostor na chvíli „dýchat normálně“.
„Na této práci mám nejradši, že jsem tam pro radost ostatním. Každý úsměv, poděkování nebo drobná chvíle zájmu dokáže rozzářit den – nejen tomu, komu pomáháte, ale i mně samotné. Když pacient projeví chuť si dát něco k pití nebo se jen na chvíli rozpovídá, vnímám to jako znamení, že mu dnes prostě je líp.“
A co je její vnitřní motivací? „Šířit dobro – to opravdové, obyčejné dobro mezi lidmi. Myslím, že ho nikdy není dost a že každý z nás může kousek přidat. Dělat radost, rozdávat laskavost a přinášet klid. Dobra ve společnosti není nadbytek, nelze se ho přejíst. Věřím, že když se o dobro podělíme, vždycky se nám nějakým způsobem vrátí.“
Martino – děkujeme, že jste součástí našeho dobrovolnického týmu.
