Zuzana

V roce 2004 jsem onemocněla rakovinou prsu a podstoupila jsem operaci a onkologickou léčbu. Po smrti mých rodičů a rozvodu s mým manželem jsem se nastěhovala k dceři a její rodině. S manželem jsme se k sobě vrátily a znovu se vzali. Byly jsme v pokoji, který měl 15 m2 a rozhodli jsme se po strašných neshodách s dcerou najít si vlastní bydlení. To se nám po nějaký době povedlo a protože jsme finančně na tom nebyly nejlíp, odstěhovali jsme se… kousek za Prahu do bytu 1+1 kde jsme za pronájem bytu platili 8000 Kč. Protože jsem v plném invalidním důchodu, chtěla jsem si najít nějakou brigádu, aby jsme měli na nájem, a aby jsme normálně žili, protože z příjmu 10.500Kč, který měl manžel a z mého důchodu 3.800Kč, by jsme nevyžili. Přece jen má člověk nějaké závazky, které musí platit. Podepsali jsme smlouvu, ale díky naší neznalosti jsme si neuvědomili, že ve smlouvě není uvedená částka, kterou platíme za pronájem a za služby. Díky této věci, jsme si nemohli zažádat ani o příspěvek na bydlení. Týden po přestěhování jsem dostala velké bolesti v levém podžebří, které mi zasahovali až do zad. Nemohla jsem ležet, sedět, vůbec se pohnout. Po převozu do nemocnice, zjistili, že od uvolněného žlučového kamínku, který se mi zasekl někde ve žlučovodu, mám akutní zánět slinivky. Skončila jsem na JIP a po čtrnáctidenní hospitalizaci mě propustili domů s naplánovanou operací žlučníku. Dva dny po propuštění jsem skončila na další týden v nemocnici, s tím stejným problémem.

V červnu jsem jela do Prahy ke svému onkologovi na pravidelnou půlroční prohlídku a na mamografu mi zjistili, že se rakovina po 12 letech vrátila. Tohle už nebylo možné, nemyslitelné, a znovu jsem viděla ten obrázek, a vyhlídky léčby, jak budu vypadat. V tu chvíli se mi zhroutil svět, nádor se objevil ve stejném prsu jako tenkrát, takže jsem věděla, že mě čeká celková amputace prsa. Říkala jsem si jak a kde budeme žít, tohle nezvládneme. Po zaplacení nájmu a všech pohledávek mých léků, nám zbylo jen pár stovek na měsíc.
Manžel odešel, protože to neunesl, ta představa, co nás vše čekalo ho vystrašilo.
Napsala jsem inzerát, prosila jsem o pomoc lidi, oslovila jsem poslance, úředníky, ale bez odezvy. Ozvala se mi jistá paní Sroková až z Hrabyně, slibovala, že mi pomůže, že vytvoří finanční sbírku. Oslovila jistou nadaci paní Saturové, která slíbila, že mi pomůže, že přijede a nakoupí. Dvakrát měla přijet, ani jednou nepřijela. Pořád jen slibovala, že mi otevře účet, že má spousty sponzorů, kteří mi opatří potřebné věci, oblečení, lednici, postel a jiné věci. Po dvou měsících slibování a výmluv, kdy ze mě vylákala osobní údaje, fotky a lékařské zprávy, mi nakonec řekla, že moje nemoc není tak zajímavá pro lidi, a že mi nehodlá pomoci. Paní Sroková oslovila NF Pavla Novotného, kterého má situace natolik zaujala a dotkla se jeho srdíčka, že se rozhodl mi pomoci.
Podala jsem si žádost na město v Benešově o přidělení bytu, ale mě osobně by byt město nedalo, protože tu nemám trvalé bydliště a nepracuji tu. Promluvila jsem si s manželem, a protože tu pracuje, žádost podal on. Háček byl v tom, že jsem neměla na jistinu, kterou město požaduje jako podmínku k podání žádosti. NF Pavla Novotného za mě jistinu složil a poslal ji na účet města. Díky tomuto dobrému skutku a této pomoci mi byt byl přidělen.
Dostala jsem garsonku o velikosti 30m2 . Čekala jsem jen na starostův podpis smlouvy.
Než se tak ovšem stalo, začali mi chodit výhružné a sprosté sms. Nevím jestli to bylo ze závisti, nebo proč, sms psala paní Sroková nebo někdo jiný z internetu, na úvod: chcípni na rakovinu, že jsem náplava a že tu jiným beru byt…Na radu pan ing. Novotného jsem vše nahlásila na PČR, která vše řeší.
Dnes už bydlím a pomaličku se zařizuji, bude ještě dlouho trvat, než si našetřím na lednici, nějaké skříně a postel, nádobí a jiné potřebné a důležité věci. S manželem se bohužel rozvádíme, ale věřím, že se vše v dobré obrátí.
Protože díky NF Pavla Novotného mám, byt a mohu se zde trvale přihlásit k trvalému pobytu. Získám díky tomu i příspěvky od sociálky, které sice nebudou tak vysoké, protože životní minimum je kolem 5 tisíc na osobu.
Děkuji tímto NF Pavla Novotného, který jako jediný mi opravdu pomohl a dokázal, že i malá naděje stačí k tomu, aby se vše v dobré obrátilo.
S velikou úctou NF Pavla Novotného, panu ing. Novotnému a panu MUDr. Hájkovi, kterého mi doporučil pan ing. Novotný a se kterým jsem konzultovala svoji nemoc a doporučil léčbu kterou jsem podstoupila, vám všem s celého mého srdce děkuji!!!

Zuzana Scherrer