Další termín bezplatné poradny v Krnově!
5. 8. 2024
O víkendu jsme opět vyjeli za vámi. S naší mobilní kavárnou jste nás mohli potkat na odpusti v Píšti
13. 8. 2024
Soucit s utrpením a možnost sdílení je to, co mnohé motivuje stát se dobrovolníkem a pomáhat druhým. Ne jinak tomu bylo i u paní Marie Diehelové, která si informace o našem nadačním fondu našla na internetu a nyní pracuje jako dobrovolník na oddělení chirurgie ve Fakultní nemocnici Ostrava:
Když v r. 2020 umíral můj táta, viděla jsem v nemocnici okolo něho mnoho opuštěných nemocných. Následně mě doba během pandemie covidu přiměla přemýšlet nad mými zaběhanými aktivitami a navedla mě více na cestu hledání konkrétní činnosti, a to i náročnější, než s jakými jsem se do té doby setkávala.
O Nadačním fondu Pavla Novotného jsem se dozvěděla náhodou na internetu, měla jsem více prostoru hledat na webu, brouzdat různými odkazy. Psala jsem na více společností, kde jsem předpokládala, že budou hledat pomoc v době plné samoty a nemoci, ale nikdo z nich se mi neozval, až Nadační fond Pavla Novotného. Prodírala jsem se prvními školeními, poznávala nové lidi a překvapilo mne, jak se mnozí nasazují pro druhé. Neznám příliš historii fondu, ale vážím si, že se skutečně stará, hledá, povzbuzuje, stmeluje, různými prostředky nabízí poděkování…. Opravdu moc díky za ty, kteří nám umožňují různé způsoby komunikace a to i té vzájemné, mezi námi dobrovolníky. Člověk si pak v této službě nepřipadá tak sám. I když mi moc nevychází se už takto mimo nemocnici s ostatními z nadačního fondu potkávat, je to velké povzbuzení, a to jak do práce s nemocnými pacienty, tak i do mého osobního života. V nemocnici si uvědomuji hodnotu zdraví a vše co mám. Také jak jsou někteří opuštění a trpí. Viděla jsem spoustu bolesti, ran, ale neviděla jsem snad u nikoho zoufalost, ale naopak odhodlání překonat mnohdy několikaleté trápení, nespočet operací, bolestivých zákroků…což nesmírně povzbudí i mě osobně.
Vždy než vyjedu nahoru do 7. patra výtahem, zastavím se v nemocniční kapli a za všechny, i
personál, se pomodlím. Při cestě tam i zpět přichází na řadu růženec, chodím proto
pěšky… A v této veškeré spojitosti člověk odchází sám obohacen.
